Zaostřeno na střešní okna Roto

Téma úspor tepelné energie hýbe stavebnictvím již nějaký ten pátek a dotýká se celé řady stavebních prvků. Výjimkou nejsou ani střešní okna. Snaha ušetřit za energie se ale v tomto případě ukazuje jako trošku složitější, než je na první pohled patrné. „Pokud přidáte izolaci do stěn a do střešní konstrukce, čímž zlepšíte součinitel prostupu tepla, tím více byste měli myslet na to, jaké použijete střešní okno, aby to nebylo příliš rozdílné,“ říká Ing. arch. Zdeněk Dvořák, obchodní manažer společnosti ROTO střešní okna s.r.o. Podle něj veškerá negativa vyvěrají právě z velkých rozdílů. „Jde však o řády setin a desetin zmíněného součinitele, což se zdá být zdánlivě zanedbatelné. Příslušné normy připouští cca 6x horší součinitel pro střešní okno než u konstrukce střechy,“ upřesňuje.

Obecně vzato, tendence investora je nakoupit co nejlevněji, ale současně chce ušetřit za vytápění. „Přidat pár centimetrů izolace navíc už není takový náklad. Málokdo si však uvědomí, že díky kvalitním materiálům ve střeše jste už při cca 25 cm izolace z minerální vlny v hodnotách doporučených pro pasivní konstrukce, v jiných materiálech a nadkrokevních izolacích může stačit jen cca 16 cm. Střešní okno tomu musí odpovídat, jinak dochází k problémům,“ upozorňuje Dvořák. Proto nepřekvapí, že výrobky adekvátní k hodně zatepleným střechám stojí – oproti základní řadě – i více než dvojnásobek. Je otázkou, nakolik tomu rozumí projektant, který projekt dává dohromady. Podle Dvořáka je to právě on, který dokáže věc posunout tím správným směrem. „Ovšem ne vždy se mu to podaří. Ačkoliv jsou v projektech ta správná okna, realita bývá mnohdy jiná,“ podotýká Zdeněk Dvořák, který ve společnosti Roto, jejíž domovinou je Německo, pracuje od roku 2013. Z pohledu úspory a tepelných parametrů není ale důležitý pouze výběr příslušného střešního okna, ale i to, jak je zabudováno, jaká je návaznost na konstrukci střechy nebo jaký je tvar ostění po dokončení. „Střešní okno je předsazenou konstrukcí před střešní plášť. Střešní okna Roto jsou již z výroby vybavena zateplovacími bloky, které sahají až k vršku rámu. Samotná konstrukce oken je tak zateplena. Je tam i límec parozábrany,“ doplňuje Dvořák. Německá preciznost se projevuje i v tom, že řemeslníci mají na okně předpřipraveny i montážní úhelníky. „Řemeslník má na stavbě strávit co nejméně času a má být vystaven co nejmenšímu riziku chybovat,“ osvětluje Zdeněk Dvořák.

Druhý pohled na roli střešního okna a úspor energie se, kromě větrání, dotýká způsobu stínění. Střešní okna mají nejen přinášet do interiéru světlo, ale někdy i naopak – je nutno stínit. Venkovní stínění je pak dobré proti teplu, pomocí lamelových rolet lze i „zateplovat“. Přestože se jedná o dražší variantu, je to efektivnější než cesta vnitřních doplňků. „Vnitřní žaluzie nebo rolety způsobují v letních měsících přehřívání, v zimních měsících zvyšují riziko kondenzace. Přestože znamenají menší investici, tak v dobře zaizolovaných střechách z hlediska teploty vnitřního povrchu tam vnímám zhoršování. Venkovní doplňky jsou na tom mnohem lépe,“ doplňuje Dvořák. Podle něj je tak potřeba volit kompromis.

Střecha si žije vlastním životem a mnohdy dochází k tomu, že si to takzvaně dosedne – dochází k pohybům a může se zkřížit rám. Společnost Roto s tímto procesem počítá – na rozdíl od ostatních výrobců jako „prapůvodní“ výrobce kování nabízí možnost dodatečného seřízení polohy křídla vůči rámu. „Je to podobné, jako když u fasádních oken dojde ke svěšení křídla. Pomocí nastavení kování polohu upravíte, křídlo máte tam, kde potřebujete,“ vysvětluje unikátní benefity střešních oken Roto Dvořák. Střešní okna Roto jsou na tyto přirozené pohyby připravena, lze je seřídit a upravit. Současně nabízí nejvíce možných způsobů otevírání střešních oken.

Dnešní doba se posouvá do výrazně pasivních konstrukcí. Podle Dvořáka z tohoto pohledu situace na českém trhu předčila očekávání. „Roto nabízelo okna se zateplenými rámy jako standard již na začátku tohoto století, je jedničkou ve vývoji a udává směr v mnoha ohledech. Požadavky na energetické úspory jdou směrem, kdy už je nutno doplňovat tepelné izolace moderními technologiemi, aby budovy měly nulovou spotřebu energie,“ říká Dvořák. Podle něj vše směřuje k tomu, že začíná převažovat směr k technologické části staveb před dalším zateplováním. Technologie budou energie vracet jiným způsobem. „Není možné do nekonečna přidávat skla. Tím se zvyšuje váha křídel, na což nejsou připraveny panty ani rámy. Současně se snižuje prostup světla. Není ani možné do nekonečna přidávat zateplení na konstrukce stavby. Nejde jen o to, jak to kotvit, ale tím se zvětšuje tloušťka a omezuje se průnik světla, což obráceně vede ke zvětšování otvorů,“ uzavírá Zdeněk Dvořák.

Roto – na rozdíl od svých konkurentů – neinvestuje velké finanční sumy do televizní reklamy. Jde jinou cestou – technologický vývoj, dlouhá životnost, osvěta a servis. „Není to jenom o tom dodat kvalitní okna,“ upozorňuje Zdeněk Dvořák.

Teď už jen stačí jen navštívit Centrum hrubé výstavby a okna Roto si prohlédnout.

Článek vznikl v rámci příprav magazínu OKO 2021 - přečtěte si jej celý ZDE.